Zpětná vazba

 

Bylo by nemožné dělat sport, hrát tenisové utkání, či vyhrát běžecký závod, aniž bychom moment za momentem nedostávali zpětnou vazbu. Tenista, který nevidí kam dopadají jeho údery, nebo lyžař, který neví, jestli projíždí správně trať, by asi brzo ztratil zájem se k takové činnosti vracet. Ve sportu existuje hned několik zdrojů zpětné vazby. V prvé řadě jsou to zejména jeho smysly (hmat, zrak, sluch atd.) a  další psychické procesy (poznávací, emoční a volní). V řadě druhé to jsou jeho spoluhráči, trenéři, diváci, rodiče atd.

    V psychologické terminologii se takovémuto poskytování zpětných vazeb říká „Posílení“ nebo taky „Zpevnění“ (Reinforcement). Tato naprosto přirozená metoda (v případě, že je užita správně) podporuje potěšení ze sportu a učení novým dovednostem. Zákládá se na principu odměn a trestů, které zvyšují nebo snižují pravděpodobnost výskytu podného chování v budoucnosti. Známý behaviorista B. F. Skinner tvrdil, že učení se naprost odvíjí od principů „Zpevnění“.

 

„Zpevnění“ vychází z těchto principů

• pokud určitá činnost přináší dobré výsledky (odměna), lidé se budou snažit toto chování zopakovat, aby znovu obdrželi pozitivní odezvu.

• Pokud jejich chování přinese negativní následky (trest), lidé se budou snažit toto chování neopakovat, aby se vyhnuli daším negativním následkům.

 

    Například pochváli-li trenér hráče za přesnou přihrávku, je pravděpodobné, že hráč bude mít snahu tuto přihrávku zopakovat. Pokárá-li ho za sólování, které vede ke ztrátě míče, pravděpodbnost zopakování takovéhoto chování se zřejmě sníží.

    Princip „Zpevnění“ je však složitější než by se na první pohled mohlo zdát. Dva lidé budou na tutéž pochvalu reagovat odlišně. Do hry vstupují i další vlivy jako jsou interpersonální vztahy, zaujatost hráče pro danou činnost, úroveň autority trenéra nebo další motivy a zájmy, které se střetávají s motivy k vykonávané činnosti. Dalším problémem je, že lidé nejsou vždy schopni zopakovat určité chování. Je-li například běžná tenistova úspěšnost na prvním podání 70% a v jednom gemu se mu podaří dosáhnout 100% úspěšnost prvního podání. Bude se určitě toto chování snažit zopakovat, to se mu však nemusí podařit. To může vést k frustraci, což může vést k zhoršení jeho celkové hry (Weinberg, 2007).

 

    Sportovní psychologové se shodují, že převažující přístup ve sportovním prostředí by měl být pozitivní (Smith, 2001). Devítinásobný NBA šampión, kouč Phil Jackson, používá poměr 2:1 pozitivní vs. negativní zpětné vazby. Ačkoliv se při práci s mladými atlety doporučuje využívat poměr až 5:1 pozitivní:negativní zpětné vazbě. Phil Jackson také pevně věří, že jakákoliv komunikace s atletem bude více efektivní, když je jeho ego "napumpováno" před tím, než je pošramoceno (Jackson, 2004). Studie dokazují, že v případě, kdy hráči hrají pod pozitivně orientovaným trenérem mají radši ho i své spoluhráče, užívají si více sport který dělají, a vykazují vyšší týmovou soudržnost.

 

    Typy odměn mohou být následující:

Společenské odměny – pochvala, úsměv, poplácání po zádech, pozornost veřejnosti.

Materiální odměny – poháry, medaile, stuhy, trička, diplomy, atd.

Procesní odměny – hra místo části tréninku, hraní jiné pozice, přátelské utkání s jiným týmem, odpočinek.

Speciální odměny – jít se podívat na profesionály, popř. si s nimi zahrát, udělat týmovou párty, prezentace od profesionálního atleta.

 

    Proto, aby trenér zjistil jaká odměna nejvíce vyhovuje jeho svěřenci, existují různé dotazníky (např. Dotazník preferovaných odměn). Nebo si trenér může zavést svou evidenci toho, jak hráči reagují na jednotlivé druhy pochvaly.

 

    Ty odměny, které lidé dostávají od ostatních jsou nazývány vnější, protože přicházejí z externího zdroje, jako od trenéra, rodičů, spoluhráčů atd. Ostatním typům odměn se říká vnitřní, protože pocházejí od hráče samotného. Příklady vnitřní odměny mohou být radost nebo hrdost na výsledek nebo dosažený výkon. Také to může být pocit kompetentnosti v provádění určité činnosti. Ačkoliv trenéři nebo rodiče nemohou přímo poskytnout vnitřní motivaci, mohou připravit a strukturovat prostředí tak, aby podpořilo u atletů vnitřní motivaci. Bylo dokázáno, že pokud je prostředí více orientováno na učení, snahu vloženou do přípravy a utkání a jejich zlepšení, na rozdíl od soutěžení, výsledku a sociálního srovnání, pak mají hráči tendenci být více vnitřně motivovaní (Eliot, 2005).

 

    Akronym TARGET reprezentuje upravení podmínek prostředí, jež podporuje vnitřní motivaci účastníků.

• Task (úkol) – zaměření na učení a rozvoj sportovce a plnění úkolů.

• Authority (autorita) – zapojit hráče do rozhodovacího procesu.

• Reward (odměna) – odměňovat za zlepšení, nesrovnávat hráče mezi sebou.

• Grouping (skupinové klima) – vytvořit kooperativní sportovní klima, aby sportovci spolupracovali na dosažení cíle namísto toho, aby mezi sebou soutěžili.

• Evaluation (vyhodnocení) – hodnotit osobní rozvoj sportovce.

• Timing (načasování) – všechny výše zmíněné body dobře naplánovat a časově sladit.

 

    V úvodních fázích přípravy je vhodné používat neustálou a okamžitou pochvalu, zatímco pokročilejších stádiích přípravy, když má atlet již sportovní disciplínu částečně zvládnutou je vhodné použít občasnou pochvalu. Čím dříve je odměna poskytnuta, tím silnější je její účinek (Martens, 2006).

 

    Sportovci, kteří byli hodnoceni podle jejich úsilí vloženého do úkolu (Dobrý pokus) vykazovali lepší výkony, než ti kterým byla poskytována, na schopnostech založená, zpětná vazba („Jsi talentovaný“), zejména pak po jejich neúspěchu. Zvláště pak po neúspěchu , děti, které byly chváleny za snahu vykazovaly více vytrvalosti při plnění úkolu, více si tento úkol užívaly, a dosahovaly lepších výsledků než děti, které byly chváleny za vysoké dovednosti. A tak se úsilí vložené do úkolu (které může každý sám ovlivnit) jeví jako rozhodující pro vytvoření vytrvalosti a houževnatosti, které jsou jednou z nejvíce hodnocených vlastností sportovců (Weinberg, 2007).

 

 

Zdroje:

 

WEINBERG, Robert S., GOULD, Daniel. Foundation of sport and exercise psychology. [s.l.] : [s.n.], 2007. 607 s.

ELIOT, John F., et al. The sport psych handbook : A complete guide to today's best mental training techniques. Shane Murphy. [s.l.] : [s.n.], 2005. 350 s.

MARTENS, Rainer, et al. Idrettspsykologi. Glyn Roberts. [s.l.] : [s.n.], 2006. 350 s.

JACKSON, Susan a Mihaly CSIKSZENTMIHALYI. Flow in sport: The key to optimal experiences and performances. 1. vyd. USA: Human Kinetics, 1999. ISBN 0-88011-876-8.